Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Problém svobody a tvořivosti u Nietzscheho
Kobylka, Vít ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce si klade za cíl zejména znovu promýšlet problém svobody a tvořivosti v Nietzscheho díle na pozadí dvou stěžejních koncepcí, se kterými se setkáváme v Nietzscheho vrcholných a pozdních dílech, tedy myšlenky nadčlověka a věčného návratu téhož. V tomto ohledu práce navazuje zejména na interpretace Martina Heideggera. Práce nejprve zasazuje Nietzscheho myšlení svobody do filosoficko-historického kontextu a srovnává jej zejména s filosofií Barucha Spinozy. V další fázi dochází právě v návaznosti na práci Martina Heideggera a Ivana Dubského k odmítnutí zjednodušeného pojetí myšlenky věčného návratu jako strohého determinismu. Takto připraveni přistupujeme k analýze kontextů, ve kterých Nietzsche tvořivost pojednává, a odhalujeme Nietzscheho pojetí tvořivosti s jeho typickými nebezpečenstvími jako zásadní antropologické motivy a principy. V následující části práce identifikujeme některá naladění zpřístupňující zkušenost perspektivy věčného návratu a nadčlověka, což vyústí v možnost porozumět oběma myšlenkám v jejich vzájemné souvislosti. Tato souvislost však zůstává záhadnou a v poslední výkladové kapitole se pokoušíme s pomocí Kierkegaardova pojetí okamžiku obě koncepce myslet v jejich komplementaritě nejen v rámci pojmu tvořivosti, ale právě i okamžiku, jako svébytného aspektu lidské časovosti.
Nietzche a dnešek
Koláček, Václav ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
První část této práce si dává za úkol osvětlit Nietzscheho základní pojmy jako je "vůle k moci", "nadčlověk" a "věčný návrat téhož", aby bylo co nejpříměji pochopeno jádro jeho základních filosofických pohledů. Toto porozumění je nutným předpokladem pro druhou část, jejímž záměrem je poukázat na souvislosti Nietzscheho s dnešní dobou, čímž se otevírá otázka po étosu. Ve třetí části se autor zabývá ontologickou diferencí a jejími souvislostmi ve vztahu k dnešnímu člověku, avšak étos u myslitele nakonec nenachází, a tak se propracovává ke čtvrté části, jedinému možnému relevantnímu kroku v před, a sice hledání etiky v prameni každého člověka jako východiska z postmoderního nihilismu. Cílem práce je ukázat nejen na to, že Nietzsche zbořil etické hodnoty institucemi mocenskými dlouho vštěpované, ale zároveň tímto zbořením vytvořil most k hledání sebe sama, což je úkol, ke kterému ani postmoderna zatím nedozrává, avšak prostředí je zde již připraveno.
Radost v myšlení Friedricha Nietzscheho
Chmel, Patrik ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Bakalářská práce si klade za úkol odhalit pojetí radosti, které má plynout ze závěrů v dílech Friedricha Nietzscheho. Pokusí se nastínit, jakou roli vzhledem k ní hraje Bůh, svět i utrpení. Na začátku práce vyložíme takzvanou smrt Boha, pokusíme se ji zasadit do tehdejšího dobového kontextu a použijeme ji jako odrazový můstek pro pochopení dalších myslitelových stanovisek. Budeme se vymezovat i vůči tradičnímu křesťanskému vnímání člověka, světa a štěstí a do kontrastu proti tomu položíme Nietzscheho radostnou zvěst. Dále pro nás bude důležité zaměřit se na korelaci mezi myšlenkami nadčlověka a věčného návratu téhož, které sebou přinášejí každá zcela jinačí druh radostného života. Avšak mělo by se ukázat, že jedna nemůže existovat bez druhé. Klíčová slova Nietzsche, radost, Ježíš, Dionýsos, vůle k moci, nadčlověk, poslední člověk, věčný návrat téhož, utrpení, křesťanství, Bůh, smrt, svět.
Český literární anarchismus v souvislostech socialismu a ženského hnutí (1890-1914)
Hylmar, Radek ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent) ; Merhautová, Lucie (oponent)
Český literární anarchismus v souvislostech socialismu a ženského hnutí (1890-1914) Abstrakt Dizertace studuje český předválečný anarchismus jako modernistický směr zahrnující různé druhy aktivit, od politické propagandy přes návrhy sociálního uspořádání a promýšlení mravních hodnot až po úvahy o umění a literární tvorbu. Záměrem je představit literární texty anarchistů na pozadí ostatních typů vyjádření. Zároveň práce uvažuje o anarchismu v dobovém kontextu dalších politicko-sociálních, uměleckých a filozofických proudů, sleduje prolínání ideologických a estetických schémat českého anarchismu zejména se socialismem a feminismem, ale také s dekadencí, s filozofií Friedricha Nietzscheho nebo s projevy kruhu básníků a anarchistů v německém Friedrichshagenu. Práce se zabývá anarchistickým chápáním člověka a jeho vztahu ke světu a společnosti. Vzhledem ke koncentraci anarchistů na svobodného jednotlivce jsou prezentovány strategie emancipace od tradičních konvencí a institucí jako manželství, rodina nebo stát. Dále se práce věnuje reformám v oblasti morálky a všímá si podobností s feministickým obratem k vlastní tělesné a duševní zkušenosti jako východiska stanovení individuálních hodnot. Práce srovnává feministický důraz na intenzivní prožití vlastní smyslnosti a citovosti se specifickým užitím motivů...
Nietzche a dnešek
Koláček, Václav ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
První část této práce si dává za úkol osvětlit Nietzscheho základní pojmy jako je "vůle k moci", "nadčlověk" a "věčný návrat téhož", aby bylo co nejpříměji pochopeno jádro jeho základních filosofických pohledů. Toto porozumění je nutným předpokladem pro druhou část, jejímž záměrem je poukázat na souvislosti Nietzscheho s dnešní dobou, čímž se otevírá otázka po étosu. Ve třetí části se autor zabývá ontologickou diferencí a jejími souvislostmi ve vztahu k dnešnímu člověku, avšak étos u myslitele nakonec nenachází, a tak se propracovává ke čtvrté části, jedinému možnému relevantnímu kroku v před, a sice hledání etiky v prameni každého člověka jako východiska z postmoderního nihilismu. Cílem práce je ukázat nejen na to, že Nietzsche zbořil etické hodnoty institucemi mocenskými dlouho vštěpované, ale zároveň tímto zbořením vytvořil most k hledání sebe sama, což je úkol, ke kterému ani postmoderna zatím nedozrává, avšak prostředí je zde již připraveno.
Problém svobody a tvořivosti u Nietzscheho
Kobylka, Vít ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce si klade za cíl zejména znovu promýšlet problém svobody a tvořivosti v Nietzscheho díle na pozadí dvou stěžejních koncepcí, se kterými se setkáváme v Nietzscheho vrcholných a pozdních dílech, tedy myšlenky nadčlověka a věčného návratu téhož. V tomto ohledu práce navazuje zejména na interpretace Martina Heideggera. Práce nejprve zasazuje Nietzscheho myšlení svobody do filosoficko-historického kontextu a srovnává jej zejména s filosofií Barucha Spinozy. V další fázi dochází právě v návaznosti na práci Martina Heideggera a Ivana Dubského k odmítnutí zjednodušeného pojetí myšlenky věčného návratu jako strohého determinismu. Takto připraveni přistupujeme k analýze kontextů, ve kterých Nietzsche tvořivost pojednává, a odhalujeme Nietzscheho pojetí tvořivosti s jeho typickými nebezpečenstvími jako zásadní antropologické motivy a principy. V následující části práce identifikujeme některá naladění zpřístupňující zkušenost perspektivy věčného návratu a nadčlověka, což vyústí v možnost porozumět oběma myšlenkám v jejich vzájemné souvislosti. Tato souvislost však zůstává záhadnou a v poslední výkladové kapitole se pokoušíme s pomocí Kierkegaardova pojetí okamžiku obě koncepce myslet v jejich komplementaritě nejen v rámci pojmu tvořivosti, ale právě i okamžiku, jako svébytného aspektu lidské časovosti.
Teorie krajního voluntarismu se zřetelem na pozdější autory
LASTOMIRSKÁ, Jana
Práce se zabývá krajním voluntarismem a jeho vlivem na pozdější autory. Nejdříve je v práci vysvětlena Schopenhauerova koncepce metafyzické vůle. Zde je vůle nahlédnuta především jako forma objektivace, přičemž nejbližší objektivací se zde podává tělo, chápané jako objekt. V další části práce je tato vůle sledována ve filosofii Ladislava Klímy a jeho myšlence egodeismu. U Klímy však metafyzická vůle ztrácí svojí transcendující schopnost a je nahlédnuta z čistě subjektivního hlediska. V poslední části práce je zmíněn Friedrich Nietzsche, jehož teorie vůle k moci a smrti Boha, mohla být inspirací pro Klímovu myšlenku egodeismu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.